Dvacet deka webu s logem a, prosím, nešulit
22. sprna 2011
Úvodní článek pentalogie o webovém řemeslu, ve kterém se, ostatně jako v každém, vyskytují mnohá úskalí. Povídání by mělo dopomoci především těm, kteří se chtějí prezentovat slušnými stránkami a nechtějí být podvedeni. Řeč bude o běžném webu s několika stranami a bez vysokých nároků na techniku (jako vyžadují e-shop, portál, databáze), který zviditelňuje jeho vlastníka.
Ujasnění požadavků
Na počátku je nutné si uvědomit, co vše je potřeba zařídit pro vlastnění webových stránek:
- doména – adresa přístupná pro návštěvníky
- grafický návrh loga a webu
- kódování – převod grafického návrhu na web
- naplnění webu reálnými daty
- hosting – prostor pro data, která se na adrese zobrazí
Je důležité pořadí dodržet, protože název domény se promítne v grafickém návrhu loga, které určuje styl a barvy webu. Množství dat pak určuje koupi dostatečného prostoru. Existují tři skupiny lidí, které uvedené práce provedou.
Běžní „řemeslníci“
Dnes nabízí své služby téměř každý od žáků osmých tříd, přes vysokoškoláky, až po obyčejné lidi. Jejich odbornost je nízká a výdělky černé. Kvalita i cena, která se motá mezi jedním až čtyřmi tisíci, často poškozuje jméno firmy zákazníka. Portfolia nabízejících neposkytují dostatečné reference a chybí řádné kontakty, včetně IČ. Web může být dokonce na subdoméně, což značí, že majitel není ochotný investovat do vlastní domény.
Grafická studia, firmy
Vyhlášená studia si mohou brát jen za tvorbu loga třeba 30–60 tisíc. Web pak neklesne pod 20 s tím, že nebude obsahovat detailní profesionální rozbor1, jehož důvod si běžný člověk nebo menší majitel firmy nedokáže vysvětlit. Platí se za kvalitu – odbornost, zkušenosti, ale také za značku. Mnohé firmy jsou úzkoprofilové a zpracovávají např. jen grafický návrh, popř. kódování – zákazník tak musí oslovit několik studií. Většinou působí věrohodněji, ale uniformně, obsahují víc kontaktů a člověk se jednoduše orientuje.
Živnostníci s volnou nohou a dobrou rukou
Předěl mezi výše uvedenými skupinami. Najdou se v nich amatéři s nadýchanými frázemi, ale i levnější borci s kvalitními výstupy. Tato sorta lidí většinou nabízí kvalitu za slušnou cenu. Buď mají talent, vystudovali grafický design a nebo se se zájmem zabývají webovými technologiemi. Zákazníkovi tak dokážou splnit veškeré požadavky. Slušná práce může zhltnout kolem 10 000 korun. Ročně vyjde doména na 200 Kč, prostor pak kolem 1000 korun. Je tedy dobré počítat s minimálním rozpočtem deset tisíc.
Webové stránky nabízejících se podobají grafickému studiu, ale zbytečné reklamní fráze nahrazují důležitými referencemi. Nazývají se často „freelancery“ a jedná se o jednotlivce nebo dvojice s IČ.
Výběr správného tvůrce dle jeho portfolia
Všichni zdánlivě nabízejí to samé. Člověk na jejich webu nalistuje nějaký ten úvod, ukázky prací, ceník a kontakt. Jak potom rozlišit kvalitu od šméčka? Hravě – detaily dělají celek… Taaakže, vylučovací metoda (myšlenky nahlas):
Kamaráde, vždyť ty nemáš stránku s referencemi. Asi se nemáš čím chlubit. Tak to ne… Tady zase nevidím jméno, kontakt je zapadlý – za něco se stydíš? Na této stránce se myká, obsáhle povídá a umě tlachá s pomocí ošuntělých reklamních frází, přitom jsi na to všechno sám. Rozpolcená, méněcenná osobnost? Díky, nechci. Další je příliš formální a používá cizokrajné pojmy. Na něco si hraje? Web je umění, trochu uvolněnosti, kreativity, lidskosti, hergot. Tady je plno chyb a ten styl je krkolomný. Bude jeho práce stejná jako prezentace? Nebudu to zjišťovat za své peníze. No vida, výběr se zúžil na minimum. Teď jen rozhodnout, které reference a cena jsou mi nejbližší. Při nerozhodnosti dám na komunikaci – ta dost napoví.
Shrnutí rysů dobrého portfolia vypadá asi takto: „Když vstoupím, mám ihned přehled o studiu, autorovi a referencích, které jsou to hlavní co mě zajímá. Informace jsou jednoznačné, stručné, slušné a srozumitelné. Bez smetánky, cizích slov a lží.
Jak poznat dobré reference?
Ty dobré mají něco navíc, nejde jen o krásu, ale také o použitelnost a dodržování některých zvyků. Téma v budoucnu rozeberu v samostatných článcích:
- Správné logo a logotyp (nedostupný)
- Zásady kvalitního webu (nedostupný)
- Webový obsah a typografie (nedostupný)
- Tisková grafika – vizitky, letáky (nedostupný)
Zadání a komunikace
Zadání by mělo být stejně kvalitní, jako následné zpracování. Úkol je tedy i na zadavateli. Platí sice „náš zákazník, náš pán“, ale nejasné požadavky a svádění chyb na studio „vždyť vy jste ti odborníci“ není zrovna košér. Webař potřebuje vědět obchodní jméno, název domény, klíčová slova firmy, její zaměření, preferované barvy, styl grafiky (pomohou také zákazníkovy oblíbené stránky) a nutností je často podceňované úvodní slovo. Nástřel grafiky bez textů je totiž k ničemu. Typografie a práce s textem v prostoru je nedílnou částí designu.
Že je spolupráce vedena s opravdu dobrým tvůrcem značí jeho časté a detailní dotazy, které eliminují nesrovnalosti v návrhu. Své kroky odůvodňuje, diskutuje nevhodné požadavky zákazníka a dle své odbornosti a zkušeností navrhuje lepší cestu – sám se snaží o přidanou hodnotu a stroze neplní jakékoli návrhy. Vyjadřuje tak zájem o zadavatele a kvalitní výsledek.