1. místo na začátku úspěšného jara

16. dubna 2011

Během tří týdnů jsme posunuli laťku hodně vysoko. Na konci března historický bronz a dnes… Zlato. Dva florbalové turnaje a dva velké úspěchy. Fajn zpestření snad nejdůležitějšího půlroku mého života.

Nic není jak se zdá…

Romantický páteční večer strávený se slečnou písemkou z matematiky vystřídalo ještě romantičtější vstávání v sobotní ráno po sedmé hodině. Turnaj nahlášený na poslední chvíli jsem původně odmítl, abych se mohl učit. Vždyť minulý víkend jsem byl na volejbalovém a další dva týdny zpátky znovu na florbalovém – chtěl jsem si o víkendu taky jednou „odpočinout“ u vysokého studia… Ne. Je potřeba aktivně potrénovat, protože další týden se jede na dávno plánovaný víkend v Banské Bystrici, kam se sjíždí florbalové týmy z různých koutů Československa.

Z postele jsem se zvedl, ale vstávat o víkendu nejdřív z celého týdne – to je vážně na hlavu. Ani se mi nelíbilo, a nejen mě, jak jsme hráli. Svou skupinu o třech týmech jsme vyhráli i díky tomu, že hodně děcek bylo s věkem o deset let pozadu. Je fajn pocit nebýt zase jednou nejmenší. Ve stejně početné druhé skupině jsme viděli jasné favority, které jsme ale v semifinále porazili. V dramatickém boji o zlato jsme prohrávali už 1:3, ale výsledek jsme srovnali a na nájezdy rozhodli. Celkově jsme tedy ze čtyř zápasů neprohráli ani jeden. A přitom se na tu (sou)hru nedalo často dívat. Život je hold nespravedlivej.

Ostatní turnaje

Ostatní? Tak škaredej nadpis pro poměrně slušný zářez…? Vždyť mezi to „ostatní“ patří i tři týdny starý (tehdy) historický úspěch z „bronzových“ Rosic. Greg navíc získal cenu za nejlepšího brankáře turnaje a Peťa třetí místo za nejužitečnějšího hráče v poli.

Nakonec, volejbalová neděle z 10. dubna už mě, ani můj tým, nezastihla v nejlepší formě. Prohra a remíza nás odsoudila ohledně setů na druhé místo, ohledně bodů na poslední, třetí flek. Na jednu stranu škoda, protože ostatní skupiny byly o poznání slabší. Na druhou je zase dobře, že jsme dostali školu odbíjené. Z proher se dá aspoň poučit.

A když jsem u toho učení, tak bych měl taky něco asi dělat. Vždyť za měsíc odevzdávám bakuli, pak je zkouškové a za další měsíc obhajoba a státnice. Tož mi držte palce. Snad jsem si to štěstí nevybral ve sportu.